Databáze českých vězňů v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945

Autorka: Miroslava Langhamerová

Koncentrační tábor Mauthausen byl určen pro úhlavní nepřátele říše a měl nejpřísnější režim. Již od roku 1939 do něj byli posíláni vězni z Protektorátu Čechy a Morava. Masové deportace Čechů však začaly až v říjnu 1941 na základě příkazu zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. Ženy i muže odsouzené stannými soudy sem odváželi prakticky k likvidaci. Vězni z těchto transportů byli buď ihned nebo v nejbližších dnech po příchodu usmrceni. Nezřídka však byli dáni do bunkru, kde čekali na popravu, někdy i dlouhou dobu. Stejný byl osud osob zatčených v souvislosti s atentátem na R. Heydricha, dále členů a pomocníků různých odbojových organizací a později i partizánských skupin. Koncem roku 1944 a v následném roce se do mauthausenského táborového komplexu dostali i čeští Židé evakuovaní z Osvětimi.

Cílem databáze je on-line zpřístupnění seznamu vězňů odborným badatelům i laické veřejnosti. Postavena je na originální dokumentaci z let německé okupace i bezprostředně poválečného období. Celkem bylo při jejím sestavování využito na dvě desítky hlavních pramenů.

Jako výchozí zdroj při zpracovávání projektu posloužily tzv. pankrácké vězeňské knihy a kniha venkovních služeben pražského gestapa (Aussendienststellen-Buch), dále kniha „nepřirozených“ úmrtí a táborové karty českých vězňů nacházející v Národním archivu ve fondu Okupační vězeňské spisy. Protože v letech 1941-1943 odešla značná část transportů do Mauthausenu také z policejní věznice gestapa v Terezíně, byly tyto údaje převzaty z databáze „Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945“. Neméně významným pramenem se stala původní táborová kniha příchodů (Liste der Zugänge-Nummernbuch) nacházející se v Ústavu národní paměti – Komise pro stíhání zločinů proti polskému národu (Instytut Pamięci Narodowej – Komisja Ścigania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu) ve Varšavě.

Výsledná databáze je produktem mnohaleté analytické práce, při které se vzájemně konfrontovaly jednotlivé prameny a hledala se nejvěrohodnější data. Do souboru jsou zahrnuti všichni, i když procházeli pouze mauthausenskými pobočkami (např. české Židovky deportované do ženského tábora v Lenzingu). V současné době databáze obsahuje informace o osudech více jak 5 800 českých občanů. V další fázi bude databáze průběžně aktualizována a doplňována o nově zjištěné informace.

Problémy při práci s databází

Vzhledem k druhu a původu pramenů, které si mnohdy vzájemně odporují, nejsou k dispozici přesné údaje ke všem vězněným osobám. Množství informací k jednotlivým vězňům se proto může z tohoto důvodu podstatně lišit. Uvedené údaje pocházejí výhradně z dobových pramenů.

• jméno a příjmení: v pramenech se objevuje značná variabilita jmen, která ztěžuje určení přesného znění jména zejména identifikaci osob; při vyhledávání konkrétního jména stačí využít jen kořen slova se symbolem * (např. Vala, Valčík, Valčíková, Valda, Valdman, Valenta atd. – Val* nebo Darieux, Lax, Marx, Prymux, Sax, Urx - *x)
• datum narození: pokud se údaje v pramenech neshodují, je alternativní datum uvedeno v kolonce „Datum narození 2“
• doba věznění: pokud je údaj k dispozici, je uvedeno datum příchodu a odchodu vězně
• důvod ukončení věznění: transport – přesun vězně do jiného tábora (mauthausenské pobočky); zemřel – smrt v důsledku nemoci či z neznámých důvodů; popraven – vykonán trest smrti na základě tzv. zvláštního zacházení (Sonderbehandlung); ubit – zavražděn dozorčím či pomocným personálem tábora; propuštěn – propuštěn na svobodu před osvobozením tábora; osvobozen – dočkal se konce války
• transport do: uvedeno represivní zařízení (většinou koncentrační tábor), do kterého byl převezen
• definitivní ukončení věznění: poslední známé místo věznění s údajem o termínu a důvodu jeho ukončení (zemřel, osvobozen / přežil, propuštěn)
• poznámka: obsahuje různé informace k dané osobě