Databáze českých vězňů v koncentračním táboře Ravensbrück 1939-1945
Autorka: Miroslava Langhamerová
V květnu 1939 byl oficiálně založen největší nacistický koncentrační tábor pro ženy, které byly v Ravensbrücku vězněny především za odpor proti nacistickému režimu. Od roku 1941 se Ravensbrück dostal mezi koncentrační tábory s režimem zvláštního zacházení (tzv. Sonderbehandlung), kdy vězeňkyně byly záměrně likvidovány a popravovány. Od února 1942 táborová SS komandantura organizovala rovněž hromadné vraždy v Bernburgu a později v Osvětimi, kam byly odváženy převážně Židovky. V únoru 1944 byly nemocné a práceneschopné ženy převezeny nejprve do Lublinu a odtud do Osvětimi, jiné vězeňkyně zase na likvidaci do Barthu a dalších míst. Až do roku 1944 byl Ravensbrück zařízením s „lepším zacházením“ (označení tábora Ia), kde byl hlavní důraz kladen na pracovní využití vězněných žen. Přesto koncem roku 1944 začalo také v Ravensbrücku hromadné vraždění žen v nedalekém Uckermarku (bývalý tábor pro mladistvé delikventky), kde byla zbudována plynová komora. Vražděny zde pak byly ženy nemocné, invalidní a staré.
První ženy z našeho území (z pohraničí okupovaného Německem) přišly do Ravensbrücku již koncem roku 1938, další pak po okupaci zbytku Čech a Moravy. Bylo to několik komunistických funkcionářek, které zatklo gestapo záhy po příjezdu okupantů. V zimě 1939-1940 dorazily také první židovské ženy.
Vlna pravidelných transportů začala v říjnu 1941 po vyhlášení stanného práva zastupujícím říšským protektorem R. Heydrichem a pokračovala až do jara 1942. Například 14. ledna 1942 dorazilo do Ravensbrücku 60 mladých žen a dívek z pankrácké věznice, které patřily ke skupině komunistické mládeže, rozbité gestapem na podzim 1941. Pak již následovaly další a další transporty, z protektorátu přijížděly dokonce v některých obdobích v pravidelných intervalech. 14. června 1942 poslalo kladenské gestapo do tábora 182 lidických žen, které patřily do početné skupiny žen zatčených jako rukojmí. Postupně sem bylo předáno rovněž 156 žen zatčených za přečin s označením „polit.Verkehr m.Tschechen“ (politická, styk s Čechy).
Až do prosince roku 1944 přijížděly do Ravensbrücku transporty z policejní věznice (gestapa) v Terezíně. V letech 1943-1945 převezli do tábora také české politické vězeňkyně, Cikánky (Romky) a Židovky z Auschwitz-Birkenau.
Řídícími služebnami gestapa v Praze a Brně bylo do Ravensbrücku předáno mnoho ženských osobností, společensky a politicky činných v předválečném období, které aktivně působily v demokratickém i komunistickém odboji.
Databáze českých vězňů (mužů), vězněných v Ravensbrücku, je v přípravě.
Problémy při práci s databází
Vzhledem k druhu a původu pramenů, které si mnohdy vzájemně odporují, nejsou k dispozici přesné údaje ke všem vězněným osobám. Množství informací k jednotlivým vězňům se proto může z tohoto důvodu podstatně lišit. Uvedené údaje pocházejí výhradně z dobových pramenů.
- jméno a příjmení (v době věznění, rodné, poválečné): v pramenech se objevuje značná variabilita jmen, která ztěžuje určení přesného znění jména a zejména identifikaci osob, navíc některá příjmení jsou ponechána v nepřechýlené podobě; při vyhledávání konkrétního jména stačí využít jen kořen slova se symbolem * (např. Korn, Kornfeldová, Korngold - Korn*; Doubravská, Dubravová, Šubrtová - *ubr*)
- datum narození: pokud se údaje v pramenech neshodují, je alternativní datum uvedeno v kolonce „Datum narození 2“
- doba věznění: pokud je údaj k dispozici, je uvedeno datum odchodu z posledního represívního zařízení, dále příchodu a odchodu vězeňkyně
- důvod ukončení věznění: transport – přesun vězeňkyně do jiného tábora (ravensbrücké pobočky); zemřela – smrt v důsledku nemoci, z neznámých důvodů či v plynové komoře; popravena – vykonán trest smrti na základě tzv. zvláštního zacházení (Sonderbehandlung); propuštěna – propuštěna na svobodu před osvobozením tábora; evakuace - zúčastnila se pochodu smrti, osvobozena – dočkala se konce války
- transport do: uvedeno represivní zařízení (většinou koncentrační tábor), do kterého byla z Ravensbrücku převezena
- definitivní ukončení věznění: poslední známé místo věznění s údajem o termínu a důvodu ukončení (zemřela, osvobozena / přežila, propuštěna atd.)
- poznámka: obsahuje různé informace k dané osobě